Pleteme (z papíru)

Pletení z papíru má u nás taky poměrně dlouhou tradici. Ještě dávno před tím, než se to stalo módou a objevilo se na stránkách internetu a různých samodělných časopisů, jsme začínali plést tady u nás na Samaritánu papírové mísy, vázy a podobné nádhery.

Tak nějak se začíná

Tak nějak se začíná

Vlastně taky za to mohl jeden z našich uživatelů. Domluvil si brigádu na roznos reklamních tiskovin do schránek a jistá firma mu k nám dovezla pěkné hromady letáků. No ale bylo to asi moc práce či měl pán jiný důvod, po čase od nás zmizel a letáky po něm zůstaly. Nikdo je nechtěl vrátit, a tak nám zbylo ono známé nerudovské „kam s nimi“.

Jednu dobrou duši u nás naštěstí napadlo, že kdysi viděla něco jako pletení z papírových trubiček. Následovalo trochu hledání, pak hodně hodně experimentování (někdy jsme rozplétali prsty až doma po směně), ale po čase se výsledek dostavil. Po prvních nevzhledných a neforemných miskách a květináčích začaly přicházet vzhledné misky a květináče a pak vázy, amfory…

Přišli k nám totiž i tak šikovní uživatelé, že začali sami vymýšlet různé tvary, misky, obaly na květináče, vázy s uchem i bez uší, dokonce i figurky apod. Každý, kdo plete z papíru, má ale trochu odlišnou techniku. Každý například trochu jinak utahuje, používá jiné smyčky, a tak podobně a tak nám pak vychází jeden originál za druhým.

a tak se pokračuje

a tak se pokračuje

A jak se to přesně dělá? Popisovat systém pletení tady asi nemá smysl, jednak to je na mnoha místech na internetu, v knihách a časopisech popsáno a jednak to dobře ani popsat nejde. Musí se to nejenom zkusit, ale hlavně natrénovat. Nejprve Vás to totiž odradí, moc to nejde, jednotlivé tyčinky se pletou, symetrie se dá trochu dodržet až tak u desátého kusu. Postupně se ale člověk zlepšuje, je to hlavně o trpělivosti. Kdo vydrží, práce jej „chytne“, tak se časem dočká.

Takhle barvíme

Takhle barvíme

No, a jakmile jsou misečky, vázičky či jiné výtvory upleteny, přichází na řadu barvení. Barvíme zpravidla na hnědo ve dvou až třech vrstvách, aby se alespoň z větší časti překryl tisk na novinách. Nejlépe se barví venku, kde to rychle schne a moc toho nepokecáme od barvy. Nesmí ale foukat, jinak se člověk výrobků nedopočítá. Úplně na konec pak přijde bezbarvý lak, aby se výrobek stal lesklým, trochu pevnějším a taky aby trochu odolával vodě.

a tak nějat to končí

a tak nějat to končí

 

A už je to uděláno, už je to hotovo.

vázičky

vázičky